Innovate Prague 
Inovace představují důležitý zdroj řešení a nových příležitostí ve světě, který čelí stále složitějším ekonomickým, sociálním a environmentálním výzvám. S rozvojem vzdělávacích a výzkumných kapacit se do tohoto procesu může zapojit stále více lidí a institucí. Jen v Evropské unii pracovalo v roce 2021 ve výzkumu a vývoji přibližně 4,6 milionu lidí, z nichž více než třetina byla zaměstnána ve vysokoškolském vzdělávání. Univerzity proto představují významné soustředění znalostí, dovedností a talentů, z nichž mohou vzejít inovace.
Jejich přínos přesahuje rámec samotného výzkumu. Mezinárodní studie OECD zjistila, že akademičtí zakladatelé se podíleli na přibližně 15 % zkoumaných start-upů, přičemž v oblasti biotechnologií byl jejich podíl ještě vyšší. Start-upy založené výzkumníky také častěji podávaly patentové přihlášky, zatímco společnosti založené studenty častěji přinášely radikální inovace. To naznačuje, že akademické prostředí ovlivňuje nejen to, kolik podniků vzniká, ale také typ znalostí a inovací, které přinášejí na trh.
Přechod od tvorby znalostí k úspěšnému komerčnímu využití však není ani automatický, ani lineární. Formální spin-outy představují jednu z cest, jimiž výzkumné instituce přinášejí znalosti na trh. Společnosti založené absolventy, včetně těch, které vznikly nezávisle na svých bývalých univerzitách, představují další kanál, jímž se vzdělání, odborné znalosti a sítě proměňují v podnikatelské aktivity. Tyto cesty společně ukazují, jak mohou výzkum, vzdělávání, odborné znalosti a akademické sítě podporovat podnikání i za hranicemi samotné instituce.
Tato publikace zkoumá, jak je pražská výzkumná a vzdělávací základna propojena s podnikáním. Nejprve se zabývá výzkumnou kapacitou města a jeho výsledky v oblasti získávání prostředků z konkurenčních evropských programů, poté se věnuje univerzitám jako zdrojům podnikatelských talentů. Závěrečná část se zabývá vybranými výsledky v oblasti zakládání a růstu firem, včetně rychle rostoucích podniků založených absolventy a formálních spin-outů.
1.Česko a pražská výzkumná základna
1.1 Investice do výzkumu v Česku v evropském srovnání
Výdaje na výzkum a vývoj se v rámci Evropy značně liší. V roce 2024 činily výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii 2,2 % HDP. Pouze šest členských států dosáhlo nebo překročilo cíl EU ve výši 3 %, přičemž nejvyšší úrovně byly zaznamenány ve Švédsku, Belgii, Rakousku, Finsku, Německu a Dánsku. Na opačném konci spektra bylo sedm členských států, které na výzkum a vývoj vynaložily 1 % HDP nebo méně.
Česko zaujímalo střední pozici. Jeho výdaje na výzkum a vývoj činily přibližně 1,8 % HDP, což je výrazně méně než v sousedním Rakousku a Německu, ale více než v Polsku a na Slovensku a podobně jako v Maďarsku.
Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) sice ukazují rozsah zdrojů věnovaných výzkumu, ale přímo neodrážejí schopnost výzkumných pracovníků a institucí ucházet se o mezinárodní financování na vysoké úrovni. Financování Evropské rady pro výzkum (ERC) poskytuje doplňující pohled. Granty ERC patří k nejprestižnějším evropským výzkumným oceněním a podporují průkopnický výzkum vedený samotnými výzkumníky, který je vybírán prostřednictvím mezinárodního recenzního řízení na základě vědecké excelence.
V letech 2021 až 2025 získali výzkumníci působící na českých institucích 54 grantů ERC s celkovým příspěvkem EU ve výši 114 milionů eur. V rámci Visegrádské skupiny se Česko zařadilo mezi nejúspěšnější země. Polsko získalo o něco více grantů, a to 60 oproti 54, ale české instituce přilákaly vyšší celkový příspěvek, a to 114 milionů eur oproti 110,5 milionu eur. Česko také zaznamenalo nejvyšší úspěšnost návrhů mezi zeměmi V4, a to 10,4 %.
Mezi Českem a jeho výkonnějšími sousedy, Rakouskem a Německem, však přetrvávala značná propast. Rakouské instituce získaly téměř pětkrát více grantů než české, zatímco Německo dosahovalo ve všech ukazatelích mnohem lepších výsledků. Celkově lze na základě těchto údajů zařadit Česko mezi silnější výzkumné systémy ve skupině V4, i když stále zaostává za investiční intenzitou a výkonností v rámci ERC u předních sousedních zemí.
Zdroj: Výpočty autorky na základě údajů z přehledu ERC
1.2 Postavení Prahy v rámci českého výzkumného systému
Výzkumná činnost v České republice je mezi regiony rozložena nerovnoměrně. V roce 2024 připadalo na Prahu 41 % celostátních výdajů na výzkum a vývoj, což představovalo přibližně 60,2 miliardy Kč; tento podíl byl více než dvojnásobný oproti podílu Jiho-moravského kraje a byl zdaleka nejvyšší ze všech regionů.
Regionální rozložení odráží také odlišné profily institucí. Praha sdružuje významné univerzity, ústavy České akademie věd, veřejné výzkumné organizace i výzkumnou činnost soukromého sektoru. Jiho moravský kraj se soustřeďuje na brněnskou univerzitní a výzkumnou základnu, zatímco středočeský kraj zahrnuje specializované výzkumné infrastruktury, jako jsou ELI Beamlines a HiLASE. Údaje tedy ukazují nejen rozdíly v rozsahu, ale také odlišné regionální modely výzkumné kapacity.
Zdroj: Český statistický úřad, Výdaje na výzkum a vývoj: Výdaje na výzkum a vývoj podle regionů, základní ukazatele v roce 2024.
Stejná regionální nerovnováha se projevuje i v oblasti financování z programu ERC. V letech 2021 až 2025 obdržely instituce se sídlem v hlavním městě 67,4 milionu eur, což je více než trojnásobek částky 21,5 milionu eur přidělené Jiho-moravskému kraji. Na Jižní Moravě byla hlavním příjemcem Masarykova univerzita, spolu s Vysokým učením technickým v Brně, Fakultní nemocnicí sv. Anny a výzkumnými ústavy. Financování v Jihočeském kraji bylo spojeno s ústavy Akademie věd.
Zdroj: Výpočty autorky na základě údajů z přehledu ERC
V rámci Prahy směřovala většina finančních prostředků z ERC do dvou částí výzkumného systému. Pražské ústavy České akademie věd získaly 52 % z celkové částky přidělené hlavnímu městu, zatímco Univerzita Karlova obdržela 39 %. Společně tak představovaly 91 % finančních prostředků z ERC přidělených pražským institucím. Zbývající prostředky byly rozděleny mezi Českou technickou univerzitu a Českou zemědělskou univerzitu.
Tento výsledek poukazuje na specializovanou odbornost ústavů Akademie věd a na ústřední roli Univerzity Karlovy v průkopnickém výzkumu. Ukazuje také, že silná celková výzkumná základna Prahy se nepromítá do rovnoměrného rozdělení finančních prostředků z ERC mezi jednotlivé instituce ve městě.
Praha si vede dobře i v širším evropském srovnání. Regionální žebříček inovací z roku 2025 zařadil Prahu do kategorie „silných inovátorů“ s výsledkem odpovídajícím 110,1 % průměru EU a 75. místem mezi 241 evropskými regiony. Mezi její silné stránky patří lidský kapitál a vědecká spolupráce, zatímco slabší výsledky zaznamenává u některých ukazatelů souvisejících s podnikatelskými inovacemi a duševním vlastnictvím. To potvrzuje obraz města se silnou výzkumnou základnou, které však vykazuje méně konzistentní výsledky při přeměně této kapacity na komerční výstupy.
Zdroj: Výpočty autorky na základě údajů z přehledu ERC
2. Univerzity jako zdroj podnikatelských talentů
2.1 Zakladatelé startupů podle univerzity
Univerzity představují důležitý zdroj podnikatelských talentů, počet identifikovaných absolventů, kteří založili startup, se však ve vybraných městech značně liší, přičemž Berlín výrazně předstihuje ostatní. Berlínské univerzity představují více než 4 000 zakladatelů, což je téměř dvojnásobek celkového počtu zaznamenaného ve Varšavě. Ostatní města vykazují mnohem nižší počty. Praha zaznamenává kolem 1 100 zakladatelů, čímž se řadí blízko Bruselu a Budapešti a nad Vídeň.
Žádná z pražských univerzit v celkovém počtu města nedominuje. Univerzita Karlova, ČVUT a Vysoká škola ekonomická v Praze představují každá zhruba jednu třetinu zakladatelů spojených s hlavními univerzitami města. Praha se tak liší od měst, kde se podnikaví absolventi soustřeďují převážně na jednu instituci. To snižuje závislost na jedné instituci a poskytuje městu kombinaci všeobecných akademických, technických a obchodních odborných znalostí.
Zdroj: Dealroom; vizualizace autorky
3. Vybrané výsledky podnikání spojeného s univerzitami
Větší počet zakladatelů spojených s univerzitami se ne vždy úměrně promítá do pozdějších výsledků společností. Berlín si udržuje výrazný náskok, avšak pořadí ostatních měst se mění, pokud se srovnání omezí na společnosti, které získaly významné externí financování.
3.1 Absolventi-zakladatelé, jejichž společnosti získaly více než 10 milionů eur
Berlín vykazuje nejvyšší absolutní počet absolventů-zakladatelů spojených s podniky, které získaly více než 10 milionů eur. Praha jich eviduje 76, což odpovídá přibližně 6,7 % její identifikované základny zakladatelů. Nejvýraznější kontrast představuje Vídeň: navzdory podobně velké základně zakladatelů eviduje 185 takových zakladatelů, tedy přibližně 15,9 %. Tento rozdíl naznačuje, že pražská podnikatelská základna je sice rozsáhlá, ale pouze menší část z ní je spojena s podniky, které dosáhly této prahové hodnoty financování.
V rámci Prahy je nejvýraznější výsledek spojen s Českým vysokým učením technickým, následuje Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická v Praze. Toto rozložení odráží šíři základny zakladatelů, avšak vyšší podíl ČVUT naznačuje, že technické a inženýrské sítě mohou být obzvláště důležité pro podniky schopné přilákat značný externí kapitál.
Zdroj: Dealroom; vizualizace autorky
Ukazatel financování by měl být vykládán spíše jako výsledek související s absolventy univerzity než jako přímé měřítko výkonnosti univerzity. Financování závisí na odvětví, stáří společnosti, lokalitě, tržních podmínkách a dostupnosti investorů, stejně jako na zázemí zakladatelů. I přes toto omezení poukazuje nižší podíl Prahy ve srovnání s Vídní na potenciální mezeru v rozvoji mezi zakládáním podniků spojených s univerzitami a jejich postupem k větším kolům financování.
4. Univerzitní spin-outy
Univerzitní spin-outy představují užší formu podnikání než společnosti založené absolventy. Vznikají za účelem komercializace znalostí, technologií nebo duševního vlastnictví vyvinutého v rámci univerzity, a proto si zachovávají přímou institucionální vazbu na výzkumnou základnu. Jejich růst je však často obtížný. Zpráva Evropské komise zjistila, že pouze 11 % deep-tech spin-outů v EU dosahuje tržní hodnoty srovnatelné s ostatními startupy, což zdůrazňuje význam financování růstu, jasných ujednání o duševním vlastnictví a trvalé institucionální podpory.
Berlín v tomto srovnání výrazně převyšuje ostatní města, neboť zde působí více než 670 spin-outů napříč uvedenými univerzitami. Většina z nich je spojena s Freie Universität Berlin, Humboldtovou univerzitou a Technickou univerzitou v Berlíně (TU Berlin), přičemž každá z nich představuje přibližně 190 až 240 společností. Na druhém místě se s 105 spin-outy umístila Vídeň, následovaná Bruselem s 83 a Varšavou s 36.
Praha zaznamenává přibližně 1,4 spin-outu na 100 identifikovaných zakladatelů, zatímco ve Vídni je to přibližně 8,9 a v Bruselu 8,5. Tyto poměry nepředstavují doslovné konverzní poměry, protože ukazatele měří odlišné populace, odhalují však relativní váhu formální komercializace v profilu jednotlivých měst spojeném s univerzitami. Aktivita Prahy se proto mnohem výrazněji projevuje prostřednictvím podnikání absolventů než prostřednictvím firem vzniklých přímo z univerzitního výzkumu.
V souhrnu tyto ukazatele poukazují na konkrétní strukturální mezeru. Praha disponuje širokou základnou talentů spojených s univerzitami, avšak její relativní pozice slábne, jakmile se analýza přesune od formování zakladatelů k výsledkům v oblasti velkého financování a zejména k formálním spin-outům.
Zdroj: Dealroom; vizualizace autorky
Cílená podpora univerzitních spin-outů zůstává v České republice omezená. Podle OECD zřídily pouze tři české univerzity samostatné organizace zaměřené na zakládání a rozvoj spin-outových společností. Reformy zavedené v roce 2024 měly rovněž za cíl posílit univerzitní kanceláře pro transfer technologií a rozšířit financování nových spin-outů v rané fázi. Nedávné iniciativy v Praze jsou proto součástí širšího úsilí o zlepšení způsobu, jakým se výzkum proměňuje v nové společnosti.
Celkové srovnání podle měst
Praha má početnou základnu zakladatelů spojených s univerzitami, ale slabší přeměnu na rychle rostoucí podniky a spin-outy. Praha eviduje 1 134 identifikovaných zakladatelů, což se blíží vídeňským 1 162, ale pouze 76 zakladatelů spojených s podniky, které získaly více než 10 milionů eur, a 16 spin-outů, zatímco ve Vídni je to 185, respektive 103. Tento rozdíl naznačuje, že podobný počet zakladatelů může vést k velmi odlišným výsledkům. To naznačuje, že hlavní slabinou Prahy není podnikatelský talent, ale mechanismy propojující výzkum, podnikatelské týmy, financování a zakládání společností.
Zdroj: Dealroom; vizualizace autorky
Praha v kostce
Poslední vývoj naznačuje rostoucí zájem institucí o zakládání a rozvoj společností vycházejících z výzkumu v Praze.
Založení společnosti CAS Innovations
V únoru 2026 oznámila Česká akademie věd založení společnosti CAS Innovations, akciové společnosti, jejíž cílem je propojovat výzkumné týmy s podnikateli a investory a podporovat komercializaci výsledků výzkumu. Jako první akcionáři se připojilo osm ústavů Akademie, přičemž se očekává, že se účast rozšíří na širší síť Akademie. Společnost zavede systematičtější postupy pro zakládání technologických společností, přilákání externího kapitálu a rozvoj výzkumných projektů prostřednictvím inkubačního programu.
ČVUT představuje TRUE Venture Builder
V roce 2026 představila Česká technická univerzita program TRUE Venture Builder, novou strukturu určenou k identifikaci slibných studentských a výzkumných týmů a k jejich podpoře při ověřování na trhu, vývoji prototypů a zapojení prvních investorů. V rámci svého prvního komercializačního programu bylo vybráno 16 účastníků z celé univerzity, kteří pracují na projektech v oblastech, jako je kyberbezpečnost, biomedicína a automatizované chirurgické technologie.
Vznik společnosti RoboX jako nového spin-outu ČVUT
V březnu 2026 založili výzkumníci z Českého ústavu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT společnost RoboX. Tato společnost uvádí na trh software, který využívá CAD data k automatizaci přípravy robotického svařování, čímž snižuje náročnost programování při malosériové a zakázkové výrobě.
V případě dotazů týkajících se dat, metodiky nebo obsahu této zprávy se prosím obraťte na:
MSc. MSc. Katarina Benkova
Analytička pro vesmír a leteckou dopravu / Pražský inovační institut
benkova@prahainovacni.eu