Innovate Prague 
Nový European Innovation Scoreboard 2026 ukazuje, kde Česko drží krok s Evropou a kde se jeho inovační potenciál zatím nedaří naplno využít.
Zdroj: European Innovation Scoreboard
Nový European Innovation Scoreboard 2026 ukazuje, kde Česko drží krok s Evropou a kde se jeho inovační potenciál zatím nedaří naplno využít. Podle nejnovějšího European Innovation Scoreboard, zveřejněného v červenci 2026, se zdá, že český inovační pokrok v posledních dvou letech stagnuje. Jeho inovační výkonnost se v roce 2026 snížila o 2,5 procentního bodu, a to již druhý rok po sobě. Česká inovační výkonnost rostla až do roku 2024, od té doby ale dva roky po sobě klesá a v roce 2026 se vrátila přibližně na úroveň roku 2023. Česko zůstává mezi „Moderate Innovators“, ale patří spíše k jejich spodní části. V unijním žebříčku je na 19. místě a dosahuje 79,1 % průměru EU.
Zdroj: European Innovation Scoreboard
Právě proto stojí za pozornost Malta. Ještě v roce 2025 byla stejně jako Česko mezi „Moderate Innovators“, v roce 2026 se ale posunula mezi „Strong Innovators“. Její vývoj zároveň ukazuje, že i menší země může svůj inovační profil změnit velmi rychle. Zatímco česká výkonnost se v posledních dvou letech vrátila zhruba na úroveň roku 2023, Malta po několika letech kolísání v roce 2026 výrazně poskočila a dostala se nad průměr EU. Výrazně se přitom zlepšila i v oblasti firemních investic.
Co za českým zpomalením stojí? Slabší výsledky se objevují přímo u firem, ať už u produktových a procesních inovací, nebo v oblasti intelektuálního vlastnictví. Zajímavé je přitom srovnání firemních výdajů na výzkum a vývoj s podílem SMEs zavádějících procesní inovace. Česko zůstává pod průměrem EU v obou ukazatelích, u firemních výdajů na výzkum a vývoj dosahuje 78,6 % průměru EU a u procesních inovací 79,7 %. To naznačuje, že jednou z výzev může být nejen samotná úroveň investic do výzkumu, ale také schopnost proměnit je v konkrétní změny a inovace uvnitř firem. Podobný obraz nabízí i produktové inovace firem, což dál podporuje otázku, jak efektivně se investice a znalosti proměňují v konkrétní výsledky na trhu.
Zdroj: European Innovation Scoreboard
Další zajímavý kontrast se týká lidí a produktivity. Česko má nadprůměrný podíl lidí s pokročilejšími digitálními dovednostmi, kde dosahuje 121,6 % průměru EU, a relativně vysoký podíl zahraničních doktorandů. Zároveň ale výrazně zaostává v produktivitě práce, která je na 46,6 % unijního průměru, a také v mobilitě vysoce kvalifikovaných pracovníků mezi zaměstnavateli. To otevírá další otázku: má český inovační ekosystém dost talentu, nebo spíše neumí jeho potenciál dostatečně využít a propojit mezi výzkumem, firmami a novými projekty?
Zdroj: European Innovation Scoreboard
Podobný kontrast je vidět i u financování. Zatímco spolupráce inovativních SMEs dosahuje 122,7 % průměru EU, venture kapitál je na pouhých 12,6 %. Česko se tak v tomto ukazateli řadí až na 24. místo z 27 členských států EU. Nedostatek venture kapitálu se přitom může projevit právě ve chvíli, kdy se inovativní projekt snaží přejít od prvního řešení k rychlejšímu růstu a vstupu na širší trh.
Zdroj: European Innovation Scoreboard
Pro Prahu z toho plyne především otázka, jak lépe propojit existující talent, spolupráci a nové nápady s kapitálem, který jim umožní růst. Příležitost tak nemusí spočívat jen ve vytváření dalších iniciativ, ale hlavně v tom, aby se současný inovační potenciál častěji proměňoval v nové firmy, produkty a silnější pozici na trhu.
Zpracoval: Katarína Benková a Analytický tím PII