Mají české startupy dostatek kapitálu pro další růst?

Zdroj: European Startup and Scaleup Scoreboard

V květnu 2026 Evropská komise zveřejnila European Startup & Scaleup Scoreboard, který porovnává startupové a scaleupové ekosystémy napříč EU. Výsledky nepřekvapivě ukázaly, že z hlediska celkového objemu startupových a scaleupových aktivit hrají v EU významnou roli především větší ekonomiky, jako jsou Francie, Německo a Itálie. 

Scoreboard ale také odhalil širší evropský problém týkající se globální konkurenceschopnosti startupů. EU dokáže poměrně dobře vytvářet podmínky pro vznik startupů, podstatně hůře se jí však daří pomáhat jim vyrůst v globálně konkurenceschopné scaleupy. Přístup k financování, zejména v pozdějších fázích růstu, je přitom označován za vůbec největší překážku dalšího rozvoje. Potřebný rizikový kapitál je stále soustředěn jen v poměrně malém počtu zemí a institucionální investoři, například penzijní fondy a pojišťovny, se ve velké části Evropy do financování startupů téměř nezapojují.

Tento rozdíl je obzvlášť patrný při srovnání Evropy s globálními konkurenty. V EU připadá 0,79 jednorožce na milion obyvatel, zatímco ve Spojených státech 5,20. Celková hodnota ekosystému navíc odpovídá jen 3,84 % HDP EU, oproti 13,1 % ve Spojených státech a 11,24 % ve Spojeném království.



Zdroj: European Startup and Scaleup Scoreboard

Jak je na tom Česko a Praha?

Postavení Česka ve Startup & Scaleup Scoreboard není právě příznivé. Země spadá do skupiny „Catching-up“ a v celkovém hodnocení se řadí do spodní poloviny členských států EU. Jednou z největších slabin je financování. V oblasti Better finance je Česko v EU27 přibližně na 22. místě (se skóre kolem 53,6 bodu), tedy výrazně pod průměrem EU a daleko za vedoucími zeměmi. Estonsko například dosahuje skóre přes 250 bodů; následují Nizozemsko, Finsko, Francie a Švédsko.


Zdroj: European Startup and Scaleup Scoreboard; Better Finance 

Na druhou stranu jsou tu i silné stránky. Česko je v EU třetí v oblasti regulace vstřícné k inovacím, kde se od roku 2020 výrazně zlepšilo, a druhé v přístupu k infrastruktuře, sítím a službám, kde za posledních pět let rovněž zaznamenalo výrazný posun. To naznačuje, že zatímco se některé části podpůrného prostředí zlepšují, přístup ke kapitálu potřebnému pro růst zůstává zásadní slabinou.

Právě Praha ukazuje, jak se tento nedostatek růstového kapitálu promítá do reálné investiční aktivity. V letech 2015 až 2026 získaly pražské startupy investice v celkové výši přibližně 3 miliard eur. Vývoj v jednotlivých letech ale ukazuje, že investiční aktivita nebyla rovnoměrná. Největší objem investic Praha zaznamenala v letech 2021 a 2022, kdy zároveň vrcholil i počet uzavřených investičních kol. Po tomto období aktivita oslabila, přesto však investice do pražských startupů pokračují.


Zdroj: Dealroom;  vizualizace autora
Pozn.: Údaje za rok 2026 zachycují stav k dubnu 2026.

Ještě výrazněji se specifická pozice Prahy ukazuje při pohledu na strukturu těchto investic. Při bližším pohledu na strukturu investic se Praha od ostatních měst ve střední Evropě výrazně liší. Data o firmách založených v Praze nebo se sídlem v Praze zároveň ukazují výrazný rozdíl oproti ostatním sledovaným městům. Zatímco v Berlíně nebo Budapešti směřuje naprostá většina investic do firem se sídlem přímo v daném městě, v Praze připadá 52 % investic na firmy se sídlem v Praze a 48 % na firmy, které mají sídlo v zahraničí. Tento podíl je o to výraznější, že firmy se sídlem v Praze získávají větší počet investičních kol, jejich průměrná hodnota je však nižší. Naopak firmy se sídlem v zahraničí získávají méně investic, ale v podstatně vyšších objemech. Tento vzorec tak dále poukazuje na omezenou dostupnost větších investic pro firmy, které zůstávají ukotvené přímo v Praze.


Zdroj: Dealroom;  vizualizace autora
Pozn.: Údaje za rok 2026 zachycují stav k dubnu 2026.



Zdroj: Dealroom;  vizualizace autora
Pozn.: Údaje za rok 2026 zachycují stav k dubnu 2026.

Jak je vidět, podmínky pro rozvoj startupů se v Česku v posledních letech zlepšují, přístup k financování ale stále patří mezi hlavní slabiny. Praha ukazuje, že zájem investorů existuje, zároveň však zůstává otázkou, zda se tento kapitál podaří ve větší míře proměnit v dlouhodobý a stabilní růst firem i celého ekosystému.

Připravili: Katarina Benkova a analytický tým PII